DÍVKA, KTERÁ ZTRATILA DUŠI
Projekt Dívka, která ztratila duši vychází ze čtyř lucidních snů, které se pro mě postupně staly intenzivnější realitou než samotná každodennost. Sny o transformaci, mrtvém dědečkovi, pronásledování klaunem a čarodějnici, která mi ukradla duši, se staly základem vizuálního příběhu pohybujícího se mezi autobiografií, noční můrou a vnitřním rituálem. Fotografie zde nefungují jako ilustrace konkrétních snů, ale jako pokus znovu vstoupit do jejich atmosféry, rekonstruovat emoce a pochopit obrazy, které ve mně zůstaly hluboko zakořeněné. Projekt vznikal během období, kdy jsem se intenzivně zabývala lucidním sněním a hranicí mezi vědomím a podvědomím. Ve snech se opakovaně objevovala témata ztráty identity, proměny těla, smrti a pronásledování. Postavy zde působí jako archetypy vytažené z podvědomí — klaun se stává symbolem strachu a chaosu, čarodějnice zosobňuje pocit odcizení od sebe sama a mrtvý dědeček představuje zvláštní formu přítomnosti smrti, která není děsivá, ale tichá a nevyhnutelná. Fotografie jsou stylizované, teatrální a místy až halucinační. Pracují s temnotou, barevnou expresivitou i deformací reality.Projekt je zároveň osobní reflexí pocitu ztráty sebe sama. Motiv „ukradené duše“ zde není chápán doslovně, ale jako metafora psychického vyčerpání, odpojení od reality a hledání vlastní identity. Fotografie se tak stávají způsobem, jak dát tvar něčemu, co je jinak neuchopitelné — strachu, vzpomínce, podvědomí nebo pocitu, že část člověka zůstala uvězněná někde mezi snem a skutečností. Dívka, která ztratila duši je vizuální deník existující na hranici reality, snu a psychologického hororu.