STAVY
Projekt Stavy vznikl jako osobní vizuální výpověď o zkušenosti s psychózou, psychiatrickou hospitalizací a návratem zpět do reality. Soubor se pohybuje mezi dokumentární fotografií a stylizovaným autoportrétem — mezi záznamem skutečnosti a vnitřním světem, který je často neuchopitelný, deformovaný nebo bolestně intenzivní. Jedna část projektu vznikala během půlročního pobytu na dvou psychiatrických klinikách. Fotografie byly zpětně objeveny v mobilním telefonu po období, na které si dnes vzpomínám jen fragmentárně. Začátek hospitalizace zůstává rozostřený, rozpadlý do útržků obrazů, pocitů a prázdných míst. Potřeba fotografovat však zůstala přítomná i ve chvílích, kdy jsem si samotné fotografování téměř neuvědomovala. Obrazy se tak staly zpětnou rekonstrukcí paměti — pokusem pochopit vlastní stavy, atmosféru izolace i vztahy vznikající mezi lidmi, kteří byli na okraji běžné reality. Ve fotografiích se objevuje zvláštní druh blízkosti a pospolitosti. Intimita sdílená mezi lidmi, kteří se ocitli ve stejné nejistotě, ve světě odděleném od běžného času a každodennosti. Projekt nezachycuje nemoc jako diagnózu, ale jako proměněný způsob vnímání reality, ve kterém se hranice mezi skutečností, snem a halucinací neustále rozpadají. Druhou část souboru tvoří stylizované autoportréty, které fungují jako osobní ventil a forma vnitřního přežití. Prostřednictvím expresivních barev, stylizace a performance vytvářím obrazy svého vlastního vnitřního světa — světa plného chaosu, intenzivního prožívání, prázdnoty, euforie i únavy. Fotografie se pro mě stávají místem, kam lze na chvíli přenést vlastní strachy, obsese a stavy mysli. Jako by bylo možné je do obrazu uzamknout a alespoň na okamžik získat klid. Stavy jsou projektem o paměti, zranitelnosti a potřebě zaznamenávat vlastní existenci i ve chvíli, kdy se člověk sám sobě vzdaluje. Fotografie zde nefunguje pouze jako dokument, ale jako způsob orientace v realitě, prostředek sebepoznání i pokus zachytit něco, co se neustále rozpadá a znovu proměňuje.